Cvičení na tvrdé podložce není nic příjemného a pokazí to celkový dojem a výsledek vašeho snažení. Dokonce ani koberec na podlaze neposkytuje takový komfort, abychom ušetřili naše kolena, stehna a hýždě od otlaků a modřin. Proto se prodávají speciální podložky na cvičení z polyuretanu, syntetického či přírodního kaučuku a dalších materiálů, které svůj účel stoprocentně splní. Jsou mezi nimi určité rozdíly.
Proč není na cvičení vhodná karimatka
Není protiskluzová – základní vlastností, kterou by měly mít všechny kvalitní podložky na cvičení, je perfektní přilnavost k podkladu. Měly by dobře „sedět“ jak na koberci, tak i na plovoucí podlaze, PVC, keramické dlažbě, lakovaných palubkách a dalších površích. Od karimatky to nelze očekávat, není pro takové situace konstruována a žádný výrobce karimatek vám tuto vlastnost nezaručí.
Snadno se odlomí – karimatky jsou určeny pro kempink a podobné outdoorové aktivity, kdy na nich pouze sedíte, ležíte ve spacáku nebo jen tak, s knihou v ruce, a relaxujete, nebo na nich konzumujete před stanem připravenou večeři. Nejsou určeny pro dynamické cvičení, jsou vyrobeny s nižší hustotou materiálu, který se při nešetrném zacházení snadno vydrolí. Nízké hustotě materiálu také odpovídá cena karimatek, která je mnohonásobně nižší, než u kvalitních podložek na cvičení.
Lepí se na pokožku – vlastností pěnové hmoty karimatek je přilnavost na pokožku, což je mnohdy nežádoucí a při cvičení nejen otravné, ale v některých situacích i nebezpečné. Cvičení je zkrátka něco jiného, než statické ležení na karimatce ve spacáku.
Stabilita ve stoje – karimatky jsou poměrně silné, a když si na ni stoupnete, trochu se do ní zaboříte. Tím ztrácíte stabilitu a spolu s posouváním karimatky po zemském povrchu to není nic příjemného ani bezpečného. Podložky na cvičení jsou zcela záměrně tenčí, aby byl postoj dostatečně stabilizován, ať už na nich stojíte v obuvi, nebo našlapujete bosými chodidly či v ponožkách.